Dnes by oslavila své sté narozeniny jedna z největších legend Pragovky a československého ragby vůbec. Připomeňme si osobnost Ing. Jana Kudrny ve vzpomínkách Eduarda "Medáka" Krütznera. Fotka pochází z archivu pana Vacka.
Honza byl ročník 1923 a to znamenalo, že jako student za války byl nasazen na práci do továrny. Honza měl velký talent na řeči a v té práci se seznámil s Rumunama, kteří tam také dělali. Naučil se rychle rumunsky, což se mu později vyplatilo v jeho ragbyové kariéře, zejména úspěšného funkcionáře.
Kromě rumunštiny, mluvil plynně francouzsky, slušně anglicky i rusky. Ve sportu se věnoval judu a to se mu později vyplatilo v ragby, protože uměl dobře skládat. K ragby ho přivedl Miloš Dobrý, který se po válce vrátil z koncetráku a začal studovat stejně jako Honza fakultu chemickou. Společně začali v klubu "Radostně vpřed", což byl předchůdce Pragovky. Honza po ukončení studia, kde také poznal dalšího ragbistu Mirka Vondráčka, oba našli zaměstnání v Hygienické stanici hlavního města Prahy. Mirek šéfoval oddělení ochrany ovzduší a Honza se stal prvním vedoucím nově zřízenému oddělení "Ochrany před ionizujícím zářením". Já měl to štěstí, že díky mému studiu radiologie jsem se stal jeho nejbližším spolupracovníkem. Spolu jsme se tomuto velmi zajímavému a nebezpečnému oboru věnovali 35 let.
Honza si ragby zamiloval a plně se mu věnoval, jako hráč, jako trenér i jako velmi úspěšný funkcionář, který díky svými znalostmi řečí, zastupoval naši Unii v tehdejší Fédératione International de Rugby Amateur (FIRA - dnes Rugby Europe). Navíc pro naše ragbisty zajišťoval mezinárodní styky s rumunským ragby, které v té době patřilo mezi ty nejlepší v Evropě. Bylo to dáno tím, že v Rumunsku byly kluby profesionální, my samozřejmě čistí amatéři.
Honza byl výborným trenérem a s Pragovkou získal řadu titulů. Já jsem se od něj mnoho naučil a když jsem skončil se závodní kariérou košíkáře v mistrovském mužstvu Orbisu, věnoval jsem veškerý můj volný čas ragby. Honza mne natolik ovlivnil, že jsem se ragby chtěl věnovat i po skončení hráčské kariéry a tak jsem vystudoval Fakultu tělesné výchovy KU. To se mne vyplatilo, protože díky diplomu z KU jsem mohl při mém pobytu ve Francii, absolvovat stáže pro trenére I. divize. Po návratu z Francie jsem po Honzovi přebral trénování Pragovky a Honza, který pro ragby žil, otevřel společně s bývalým reprezentantem Karlem Hrníčkem první mládežnickou Akademii ragby. Jak byly naše osudy spojené, tak jsem také po Honzovi převzal zastupování naší Unie v Evropské federaci.
Kudrnovic rodina, pokračovala v rozmnožováním ragbyové rodiny, narozením Brunky v roce 1951, hráče, reprezentanta, hráče roku, trenéra i presidenta ČSRU.
Honza rozhodně patří k největším osobnostem našeho klubu, který svými vědomostmi, elánem, známostmi po celém světě a smyslem pro fair-play se zasloužil o to, že Pragovka je nejúspěšnější klub v historii Českého ragby.