Vrcholem turnajů, které jsme v dubnu absolvovali byl turnaj na Tatře, kde platila podstatně jiná organizační pravidla, než jsem zatím zažili. 18 týmu různé úrovně sehráli ve třech skupinách zápasy každý s každým a tak jsme mohli vidět střety týmů, které se na jiných turnajích nepotkají. Podle umístění ve skupině pak kluci po obědě sehráli utkání o konečná umístění.
Na neděli bylo předpovídáno nepříznivé počasí, proto se hned uchylujeme pod střechu tribuny a ani nerozděláváme stan. Se zájmem pročítáme rozlosování. Vidíme, že hned první zápas našeho méně zkušeného týmu B, bude hodně náročný. Hrajeme totiž s Říčany A, pozdějším celkovým vítězem.
Nástup, pokřik a jde se na věc. Utkání základních skupin můžou začít!
Nerozehraná Praga B podléhá hned v prvním zápase, jak je výše zmíněno, Říčanům A vysoko 9:0, ale jak se později dovídáme, Pragováci z výsledku nemusí zoufat, rozhodně nebyli jediní, kdo prohrál takhle vysoko, třeba taková Přelouč si odnesla skóre 10:0.
Ve stejný čas naše Áčko poráží 3:0 Sedlčany a o dva zápasy později Slávii A vysoko 5:0. Ve vítězném tažení pokračuje a postupně poráží Říčany B2 4:0, Tatru B 3:2 a French Barbarians 1:2.
Našemu Béčku se bohužel tak nedaří, po prvním zápase téměř ¾ hodiny „odpočíváme“ a pak nás poráží Slavia B 4:0 a posléze Petrovice I 6:0. Na hřišti toho moc nepředvádíme, nedokážeme se kolektivně zapojit do hry, chaoticky bráníme a soupeře se nám nedaří skládat. Jediného vítězství dosahujeme proti Tatře C, vítězíme 3:1, ale hezké rugby to není, vítězíme jen díky několika sólo únikům. Způsob této hry zdá se být poněkud nešťastný a rozhodně neplatí na silnější a zkušenější soupeře.
Poslední zápas v základní skupině prohráváme 5:0 s Přeloučí, tady se už kluci příliš nekoncentrují na hru a jako by je lákala vidina obědu a mít to vše rychle za sebou.
Obědu předchází okupace pískoviště výhradně rugbisty Pragovky, kteří tímto dokazují, že kromě umění hry s míčem zvládají i postavit parádní bábovku. Dále dochází ke strkanici ve frontě na kuřecí řízek, odnáší to jeden nos, ze kterého následně teče malinovka. Potom dochází bramborová kaše a plastové vidličky, což hladoví sportovci nelibě nesou, ale než „provianťáci“ stihnout nahradit kaši chlebem, zázračně se kaše znovu objevuje. Absenci vidliček nahrazuje druhý nůž. Naštěstí všichni dojídají dříve, než porce kaší stihne naředit prudký liják. Turnaj je tak na chvíli přerušen, ale brzy se slunce znovu objevuje a týmy začínají hrát o celkové umístění. Hrací doba odpoledních zápasů se o 1 minutu prodlužuje na 1x6 min.
Praga A hraje ve skupině o 1. až 6. místo, Béčko o 13. až 18. místo.
Skóre zápasů ze základních skupin, které se měly opakovat, byly vzhledem k nedostatku času započítány a znovu se nehrály.
První zápas proti Petrovicím I nám vychází a Praga A vítězí 5:1.
Tatra A, která se celkově umístila na druhé příčce, proti nám dokáže uhrát pouze remízu. Zápas končí 2:2.
V následujícím zápase jako by Praga přestala hrát a Říčany A nás na hlavu porážejí 7:0. Pak si opět spravujeme chuť a vítězstvím 5:0 porážíme Slavii A.
Po další prudké průtrži, která mění část hřiště v bahniště, přichází poslední hra, a to s Říčany B1. Je to krásný vyrovnaný souboj, plný taktického bránění, ale i útoků a hlavně napínavý až do poslední vteřiny…opravdové finále s velkým F, jak se na poslední zápas Pragy sluší. Ačkoliv černožlutí prohrávají 1:0, nemají vůbec zač stydět.
Béčku se tolik nedaří a všechny zápasy kromě střetu se Slavií C prohrávají. Ale jako zlepšení na herním projevu by se minimálně dalo označit to, že zápasy neprohrávaly s nulovým skóre, jako v dopoledních zápasech a pokládat pětky se dařilo lépe. Také určitě stojí za zmínku krásný zápas proti Tatře B, kde kluci projevili bojovnost a bylo vidět, že se soupeřem na podobné úrovni dokáží sehrát pohledný zápas.
Při vyhlášení se dozvídáme, že Praga A zaujala krásné třetí místo za prvními Říčany A a druhou Tatrou A.
Praga B byla také třetí, ale od konce a za sebou nechala jen poslední Tatru C a Slavii C.
Pořadatelům díky vydařený turnaj a všem zúčastněným za účast, zase jsme se zápasy s dosud nepoznanými mužstvy něčemu přiučili.
Slovo závěrem? Nic světoborného nečekejte, jen tohle - choďte na tréninky a účastněte se turnajů, bez toho totiž dobře hrát nejde.
Radostně Vpřed a rugby zdar!
-Jebe-