Zima je období, kdy medvěd brtník spí. Ne tak starý vzteklý grizzly. Ten má stále hlad a chce skolit každou kořist, která mu včas neuhne z cesty. Stejně tak je na tom Praga a medvěd, který ji zdobí. Konec babího léta a nástup zimy tak Pragovce nepřináší úlevu spánku, odpočinek a teplo brlohu.
Starý pragovácký medvěd zimou nelenivý. Čím starší je, tím radostněji hltá vítězství, kterých se nikdy nepřejí. Také mu s věkem přibývá houževnatost a je čím dál těžší složit ho na záda. Má strašlivější drápy a zuby a čím dál hustší kožich.
Letos poslední venkovní turnaj probudil ducha starého medvěda i v srdcích nejmladší kategorie U7. Jako medvědi šli kluci bojovat do posledního dechu, ačkoliv byla zima jak v ruském filmu.
Hned po příjezdu jsme se dozvěděli, že trenéra Standu skolila nemoc a Filip s nadějí očekával, zda mu přijede na pomoc s koučováním U7 jako náhrada Mirek Fuchs, všem se ulevilo, když dorazil a tímto mu děkujeme za skvělé vedení týmu.
Po obvyklém nástupu mohl turnaj začít a také začal. Jako první proti nám nastupuje Tatra. První pětku, která otevřela celý turnaj položil po dramatickém úniku Ben, nastává radost, která ještě vzroste po zvýšení skóre na 2:0, kdy další pětku zařizuje Maty. Tatře se sice podařilo proti nám ke konci zápasu jeden bod uhrát, ale celkově Tatru porážíme a do dalších zápasů jdeme plni optimismu.
Druhý zápas s domácími Říčany připomněl pragovákům, jak chutná hořkost porážky. Kluci nedokázali efektivně bránit a říčanští 3x pronikli do pětkoviště. Ačkoliv by se podle výsledku mohlo zdát, že nás Říčany rozdrtili, není to tak úplně pravda, měli dost práce s našimi útočníky, aby si ubránili čisté konto.
Ve třetím zápase s Přeloučí vynikl Maty s dvěma pětkami, které však bohužel nestačili na vítězství. V poslední chvíli jsme nedokázali zabránit vyrovnání a zápas tak skončil 2:2. V tomto zápase jsme měli vyhrát a remíza s Přeloučí je velká škoda. Kluci totiž hráli opravdu dobře a vítězství by si podle mého názoru zasloužili.
Před posledním zápasem v základním kole s Plzní kouč Mirek poznamenal, že zatím máme vše - výhru, remízu i porážku. Tak se nabízela otázka, co nás čeká teď. Kdo byl pesimista, ten zřejmě uhádl. Ano, Plzeň nás porazila 2:0.
A my se po náročném dopoledni mohli odebrat k hromadné konzumaci kuřecího Kung-fu.
Na základě výsledků ze prvního kola jsme nastoupili do kategorii U Plate a šli hrát první zápas proti domácím. Pragovce se podařilo uhrát jedinou pětku, a to v podání Kvida. Zápas skončil nerozhodně 1:1.
V druhém zápase proti Tatře prohráváme a třetí zápas proti Přelouči končí opět nerozhodně 2:2, kdy pokládá Kvido a nejproduktivnější hráč Maty.
Kdybychom měli celkově zhodnotit turnaj a jmenovitě pochválit jednotlivé hráče, určitě si to zaslouží Maty a Kvido za obětavou práci v útoku, dále Ben za aktivní hru a výrazné zlepšení proti minulému turnaji, Mikuláš a Jake za dravost při bojích o míč a „teriér“ Ruda za nekompromisní skládání všeho co se hýbe. Škoda, že chyběl Saša, dost možná by některé zápasy skončily lepším výsledkem.
Jen tak dál kluci, zlepšujeme se a čeká nás zimní příprava, protože štěstí přeje připraveným jistě nás brzy čeká nějaká ta medaile, pokud nepodceníme tréninky a nebudem to flákat.
Za pár týdnů vzhůru do Zbuzan.
Rugby zdar!
-Jebe-