Please reload

Kategorie
Please reload

Reportáže z utkání
Please reload

Archív

Krützner: "Proč jsme MISTŘI."

3.9.2014

Nadcházející sobotu, ode dvou hodin, se Praga opět setká se Spartou. Na Pragovce tak bude po necelých třech měsících k vidění souboj posledních finalistů KB Extraligy. U této příležitosti hlavní trenér mužů Eduard Krützner napsal "pár" řádků, na nichž objasňuje, proč jsme se stali mistry. Nadchzející článek je věnovaný všem, kteří se na titulu podíleli a v titul věřili - fanouškama počínaje a hráčema konče.

 

Proč jsme MISTŘI - s odstupem času…

 

Odpověď je jednoduchá… protože jsme všichni moc a moc chtěli titul získat!

 

Obrovská vůle získat 16. titul v roce oslav 70. výročí založení našeho klubu, byla samozřejmě jedním z několika důležitých faktorů v cestě za tímto úspěchem, ale nebylo to tak jednoduché, jak se nám dnes po určité době možná zdá.

 

Myslím, že tato cesta započala před několika roky, kdy jsme začali postupně pracovat na zlepšení systému přípravy týmu před sezonou, během ní a po ní. Museli jsme opravdu postupně, protože ragby trénujeme, hrajeme i organizujeme v amatérských podmínkách, a tak je kolikrát složité připravit tréninkové jednotky tak, aby měli smysl a zároveň hráče bavili. Jako trenéři moc dobře víme, že hráči většinou na poslední chvíli dobíhají na tréninky ze zaměstnání a škol a není pro ně jednoduché rychle naskočit do tréninkového rytmu - ,,drilu“. Snažíme se pracovat na hřišti v určitém kompromisu, abychom odcházeli do sprch všichni s dobrým pocitem a náladou. Jak se říká, každý den není posvícení, ale přesto si myslím, že právě zde jsme udělali velký pokrok. Další faktor – velmi dobrá pohoda v týmu na hřišti i mimo něj. Pak se i lépe pracuje na herním systému, který je samozřejmě jedním z nejdůležitějších faktorů ve sportovní části přípravy. Nejprve je třeba najít vhodný systém a nastavit jej tak, aby vyhovoval možnostem a úrovni týmu - morfologie hráčů, kondice, inteligence, psychická odolnost – lídři na postech + velmi důležitá schopnost celkového pochopení kolektivní hry – všeobecný pohyb po hřišti – obrana – útok. Je to dlouhodobá práce, která i v profesionálních klubech má postupný vývoj. Zde si ale musíme přiznat, že profesionální ragby a to amatérské se stále více od sebe vzdaluje, jak herně, tak i v organizaci řízení klubů. V našich podmínkách se mohou hráči, trenéři i funkcionáři tak maximálně snažit pracovat s profesionálním přístupem. To ale vyžaduje opravdu velké nadšení a lásku k našemu sportu.

 

Minulý rok jsme prohráli ve finále na Tatře až v prodloužení, a tak jsme do nové sezony vstupovali s jasným cílem. Postoupit opět do PLAY OFF, ale nejlépe s možností hrát finálová utkání v domácím prostředí, kde jsme v minulé sezoně odehráli vynikající zápasy. Tento cíl se nám dařilo plnit jen s malými zaklopýtnutími v podzimní části. Remíza s úřadujícím mistrem Tatrou a prohra na Spartě, která se nakonec stala naším soupeřem ve finále. Zakončili jsme podzim jako lídři tabulky a čekala nás náročná zimní příprava. Neponechali jsme nic náhodě a po malé přestávce jsme začali s kondiční přípravou – výběhy Pražačka + jsme měli k dispozici tělocvičnu na ZŠ Chelčického – různé hry zaměřené na obratnost + izometrická cvičení. Po novém roce nás čekala ta nejtěžší část přípravy na umělém povrchu a dráze v Areálu Pražačka – 2x týdně +  1x tělocvična + možnost přidat si atletický a kruhový trénink na Julisce. Tréninky (Pražačka + Juliska) z velké části vedl Jirka Mužík.  Letos bylo novinkou, že muži trénovali společně s juniory. Bylo to logické, připravovali se také na PLAY OFF své kategorie a navíc do letošní podzimní sezony přechází velká část mladých hráčů do seniorů. Kondičně atletická příprava pod vedením profesionálů je vždy velmi náročná a právě i zde bylo vidět, jak většina hráčů šla za vytouženým cílem - velmi slušná docházka a výkon v trénincích. Zimní přípravu jsme zakončili krátce před začátkem sezony soustředěním v Dobřichovicích, které se velmi povedlo jak po stránce sportovní, tak klubového života - propojení  A + B  + juniorského týmu. Sezona se blížila, na hráčích bylo vidět, jak se těší do hry a celý RT trenérů se také nemohl dočkat návratu na Pragovku.

 

Jarní sezonu jsme rozjeli velmi dobře, v každém utkání základní části více jak čtyři pětky a samé výhry. Mohli jsme také v každém utkání nasadit do hry všechny náhradníky – velká výhoda našeho týmu.

 

Postoupili jsme do PLAY OFF Extraligy, kde jsme měli už jen jediný cíl. Jít si pro zlato. Všechna předešlá utkání jsem popsal ve zprávách, a tak se k nim už nebudu vracet.

Jen k tomu poslednímu, finálovému  PRAGA : SPARTA.

 

Hrát finále doma na Pragovce bylo splněným cílem, ale věřím, že i snem nás všech. Ano bylo to tak a všichni jsme cítili, že přišel ten den, který může zůstat v naší mysli a v srdcích všech Pragováků navždy. Až tento den jsem řekl do medií, že se cítíme jako favorité a chceme vyhrát! Tentokrát jsme v to s Pepou Fišerem věřili a někde ve skrytu duše cítili, že tomu tak bude. Nervozita spojená s velkým napětím u nás samozřejmě byla. Nechtěli jsme to na sobě dát znát a tak jsme promluvili před utkáním k týmu jen velmi krátce. Ať bojují za Pragovku minimálně tak, jak v předešlých utkáních a finále si maximálně užijí. Nebylo co dodat, hráči věděli, co mají hrát. Motivaci jsme nechali na kapitánovi Petrovi Čížkovi, ke kterému se tradičně přidal Pavel Syrový s velmi emočním a moc dobrým proslovem. Další bojovná slova Boba Vovse, ale i některých dalších hráčů vyburcovala tým do maxima. Pokud by v šatně byl nějaký možný měřič adrenalinu, tak by se určitě rozletěl na kusy!! Do utkání jsme vstoupili dobře, vytvořili jsme si tlak, který soupeř zastavil v 9. min. za cenu přestupku proti pravidlům. Petr Čížek z dobré pozice otevřel skóre TK v náš prospěch na 3 : 0. V dalších minutách se obě strany snažili získat území většinou technickými kopy. Hra byla vyrovnaná, ale měli jsme přeci jen jednu pětkovou šanci v podání Karla Junga, který pronikl podél autové čáry. V šestnácté min. byl nařízen TK proti nám a zkušený kopáč Sparty Pavel Vokrouhlík vyrovnává na 3 : 3. Ve 22. min. kopeme pro změnu TK my, ale Petr Č. neproměnil. Nepříjemná pro nás byla 25. min. kdy jsme ztratili míč ve hře, Sparťané přihráli na hrajícího trenéra Tondu Brabce, který dobrým technickým kopem vybídl své křídlo Luboše Jindru, ten po chycení míče a úniku podél autové čáry už poměrně jednoduše nahrál nabíhajícímu Pavlovi V., který pokládá a následně proměňuje konverzi – 3 : 10. Navíc ještě v e 32. min. je na nás nařízen další TK, který Pavel V. z těžkého úhlu neproměnil. Se Spartou jsme letos už v předešlém utkání prohrávali, a tak nás tato situace nijak zvlášť nerozhodila, věděli jsme, že pokud se budeme systematicky přibližovat k území soupeře, náš roj se dříve nebo později prosadí. Po několika fázích ve 38.min. nekompromisně skáče do brankoviště Jiří Frank a následně vyrovnává konverzí Petr Č. na 10 : 10. Ve 39. min. jsme se ještě mohli dostat do vedení po TK, ale Petr Č. z velké vzdálenosti nepřidává tři body.

 

O přestávce byla v šatně, dá se říci, pohoda. Hráči věřili, že Spartu brzy zlomíme. Druhou pětku jsme položili už ve 43. min., kdy po našem autovém vhazování organizujeme nesený míč a pokládá opět Jirka Frank. Rojníci Sparty na tuto akci kupodivu téměř nereagovali. Petr Čížek z těžkého úhlu přidává dva body 17 : 10. Za zmínku určitě stojí i nádherný, dlouhý únik Tomáše Forsta, kdy jen chvilku před tím ve 42. min. prošel přes několik hráčů Sparty, ale bohužel tuto akci pětkou nezakončil. Soupeř měl ještě možnost v 50. min. se bodově dotáhnout TK, ale Pavel V. z těžké pozice neskóruje. Zde se začal tzv. lámat chleba. Spartě docházely fyzické síly a neměli na lavičce adekvátní náhrady. Soupeře jsme systematicky drželi taktickými kopy na jeho půli a vyčkávali na jeho chyby. Naše kolektivní obrana byla velmi aktivní a dobře organizovaná. V 59. min. se Sparta proviňuje proti pravidlům a Petr Č. přidává další tři body – 20 : 10. Dodržujeme taktiku a vysilujeme soupeře v pokusech zaútočit. Abych byl spravedlivý, tak jeden sparťanský protiútok byl nebezpečný, kdy jsme selhali v osobní obraně a soupeř se dostal za naší polovinu, ale to bylo opravdu vše. S přílišnou snahou o dorovnání skóre začal soupeř dělat chyby chyby a je znovu trestán v 70. min. TK, proměnil Petr Č. – 23 : 10. Měli jsme už slušný náskok, ale musím přiznat, že posledních deset minut se nám na střídačce zdálo nekonečných. Ke konci utkání si ještě Pavel Syrový dal jedno pěkné sólíčko, které sice neskončilo pětkou, ale fanoušci Pragy byli každopádně nadšení. Rozhodčí Tomáš Tůma, který velmi dobře řídil hru, po chvíli konečně dlouze píská a je to tady…

 
Máme titul vybojovaný na PRAGOVCE !!!

 

Slavnostní ceremoniál, focení, vytoužená koupačka v Rokytce a oslavy mohly začít v plném proudu !

 

Konečné krátké hodnocení:

Finále odehrály dva týmy, které v této sezoně výkonnostně trochu odskočily těm ostatním. Domácí prostředí bylo pro nás samozřejmě výhodou, ale přesto se očekával velmi vyrovnaný souboj na území Prahy 9.

Měli jsme lepší standardní situace – především auty + následné nesené míče – dvě pětky.

Lépe jsme organizovali obranu, která byla aktivnější a agresivnější po celou dobu utkání.

Soustředili jsme se hlavně na obranu po mlýnech, autech a následných rucích. Předpokládali jsme, že A. Brabec nebude na postu útokové spojky útočit, ale používat jen taktické kopy, což nám usnadnilo obranné rozestavení hráčů. V prvním poločase se sice podařilo přesto Spartě po takovémto kopu skórovat, ale v druhém tato hra z postu desítky byla už často neúčinná. Petr Čížek také tentokrát velmi málo distribuoval míče směrem k útočníkům, protože jsme chtěli udržet soupeře na jeho půli, a tak volil často taktické kopy. Cíl byl donutit Spartu k špatným zpětným odkopům – zisk území a výhoda našeho autu. Organizované napadání také několikrát donutilo soupeře ke špatnému protiútoku anebo se provinil proti pravidlům. Petr a několik dalších hráčů měli během utkání takovéto kopy většinou lépe mířené a použili je ve vhodné situaci. K tomu jsme měli dobře a rychle vysunuté obranné valy, což dělalo soupeři velké problémy. Petr měl navíc svůj kopací den na bránu.

 

V závěru hry se ukázala naše lepší fyzická kondice. Mohli jsme prostřídat zkušené hráče na důležitých postech, kteří udrželi stále vysoké herní tempo.

 

Spoléhali jsme se, že se prosadíme více našim rojem než útokem, a to se nám 100% potvrdilo. Máme také samozřejmě velmi kvalitní útok, který v mnoha předešlých utkáních předvedl soupeřům jak nebezpečný je a neumí jen velmi dobře bránit, ale také pokládat mnoho pětek. Znamená to, že taktika na toto utkání byla dodržena.

 

Sezona pro nás skončila velmi úspěšně – A tým mistr v XV. Jsme držiteli poháru Tondy Frydrycha za vítězství v základní části a také poháru starosty Prahy 9.  + třetí v seniorských sedmičkách, béčko je bronzové a junioři stříbrní.

 

Brzy začne sezona 2014 - 15 a pro každého mistra by měla být výzva titul obhájit. Náš tým na to určitě výkonnost má. Musíme, ale také pracovat s mladými hráči a postupně je zařazovat do týmů. Nadějí máme dostatek a konkurence bude velká. Probojovat se na soupisku A týmu nebude jednoduché. Někteří na to budou mít přirozeně dříve, někteří později. Ti, co nebudou momentálně v A týmu, budou mít ale možnost hrát v Béčku, které bude v následující sezoně také velmi kvalitní. Záleží tedy hodně na samotných hráčích, jaký budou mít přístup k přípravě a také samozřejmě jaké cíle si vytýčí.

 

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na naší závěrečné velké radosti z vítězství.

 

Vedení klubu, realizačním týmům A i B, trenérům juniorů a kondičním trenérům.

Zvláštní poděkování patří všem našim partnerům a sponzorům.

Velké, opravdu velké díky všem našim fanouškům

                                                                                             

                                                                                              Eduard Krützner

                                                                                              Trenér RC PRAGA

Kategorie:

Please reload