Eddy Merck: “Člověk dokáže nemožné, ale musí v to věřit a chtít”. Tak by se dalo shrnout závěrečné působení našich U16 na MČR v sedmičkách, za tropického počasí v Olomouci.
Ještě 3 dny před konáním mistrovství v hanácké metropoli neměli mladí Pragováci jasno, kdo pojede hrát, kdo bude moci , komu se bude chtít a zda vůbec na Sevens pojedeme. Náš bronz je výsledkem odhodlání a týmové sounáležitosti a úžasné bojovnosti všech účastnivších se hráčů.
Ve skupině jsme nejprve s obavami nastupovali proti Slávii, kterou jsme “dali” 24:5, poté domácí Olomouc 29:7. Nakonec jsme ve skupině podlehli výborným Říčanům 0:24 s tím, že když jsme po vyrovnaném začátku inkasovali, museli jsme začít myslet na zadní kolečka v dalších bojích a tak jsme střídali, co to šlo. Mimochodem, právě i dostatečný počet 11 hráčů nám umožňoval časté střídání a možnost rozvrhnout si síly na celý jednodenní turnaj s odehranými pěti zápasy.
V semifinále nás bohužel “přejela” Tatra 36:0 a my jsme se koncentrovali na zápas o 3. místo s Bystrcí. Díky velké koncentraci, bojovnosti a soustředění se nám tento kvalitní tým podařilo celkem jasně dostat na kolena 31:0.
Konec dobrý, všechno dobré - dosáhli jsme maximum možného s vynikající efektivitou. Objektivně, na mistra ČR Tatru a druhé Říčany jsme v dané situaci neměli, ale jak se říká, nemusí býtí všem dnům konec.
Obrovský dík a uznání všem zúčastněným hráčům, trenérům, Pragovce a rodičům, kteří se o tento úspěch zasloužili, někdy i za cenu krkolomných změn, opatření a obětování!
コメント