Na poslední venkovní turnaj v tomto roce vyrážíme v rámci utužení kolektivu a díky podpoře klubu společně minibusem. Brzy ráno na nás na Ípáku čeká vytuněný Mercedes a na západ pojedeme v kožených sedačkách ala Kings of the Road.
Řidič je El Sympatico a jediné co mu malinko vyhání barvu z tváře je přání jedné maminky, která nahlas zadoufala, že snad chlapci nebudou zvracet jako naposledy cestou z Brna. Tyhle obavy zkušeně roptylujeme a cesta začíná.
Animovaná pohádka udržuje Pragováky v nezvyklém klidu ... asi 7 minut, pak začíná obvyklý kravál, no a my tak aspoň víme, že je máme v zádech.
Turnaj se koná na krásném atletickém stadionu, kde hned začínáme s předzápasovou přípravou, která obnášela obvyklé či méně obvyklé činnosti, jako převlékání, svačení, rozcvičování, brodění vody, opět převékání, úprk k okénku pro párek atp.
Je nás akorát 16 a kluci tak jdou do dvou týmů. Ti zkušenější do Áčka, ti méně tentokrát do skupiny C.
Výkonostně lepší tým předvádí krásné rugby. Do hry se zapojují všichni a můžeme tak vidět taktické přihrávky, vytlačování soupeře, obětavé skládky, útoky, obranu, akce dotažené do konce a jindy promarněné šance. Praga poráží všechny soupře a řítí se jak nezastavitelná mašina k celkovému vítězství.
Praga B již tak přesvědčivá není. Někteří jako by stále nevěděli, že existuje herní prvek zvaný přihrávka. Jiným se obecně do hry příliš nechce a balónu se spíše vyhýbají, zřejmě proto, aby se nestalo, že se jim náhodou ocitne v rukou a budou tak třeba nuceni čelit skládce. Ale abych jen nekritizoval. Praga B měla v prvních dvou zápasech tlak a hrálo se spíše na půlce soupeře, jenže přitom jako by zapomínala na obranu a tak když se povedl nějaký rychlý únik jednotlivce ze strany soupeře, neměl ho kdo zastavit.
Asi dvě minuty po začátku třetího zápase se nám zranil jeden z borců. A téměř celý zápas jsme tak hráli v sedmi. V posledním zápase nám za zraněného vypomohl A tým a tento jediný zápas jsme vyhráli. Bylo zajímavé sledovat, jak tato posila dokázala rozpohybovat celý tým a změnit tak hru. Jasně jsme viděli, že slabšímu týmu chybí k lepší hře jen málo.
Potkáme se ve Zbuzanech!
Aktualita z pondělního tréninku: Martin má po zranění ruku v sádře, přejeme brzké uzdravení!
Radostně Vpřed a rugby zdar!
JeBe