Na Slávii se scházíme v překvapivě hojném počtu, kdy k radosti všech doráží i mnoho nováčků. Naopak dost tradičních opor mužstva z různých důvodů nepřichází a nás celá tato situace přivádí k myšlence, že pokud se bude situace opakovat a ostřílení hráči neodjedou na chalupy, budeme přihlašovat na příštích turnajích mužstva dvě. Drobné obtíže jako nedostatek dresů hravě zvládáme viz foto.
Počasí sportu přeje, neprší a tak nestavíme stan, a za Pragovácké si zázemí vybíráme tribunu. Po nezbytné předturnajové rozcvičce a motivačním pokřiku vyrážíme do boje.
První střet s Přeloučí pro nás nedopadá příznivě a prohráváme 0:2. Tento jediný neúspěch snad můžeme přičíst na vrub tomu, že mladí medvědi při prvním zápasu ještě spali. Navíc se později dovídáme, že jediný, kdo nás porazil se stal celkovým vítězem turnaje.
Po cca půlhodinové přestávce procházíme poměrně snadno turnajem přes Kralupy, Babice, Říčany a Spartu pokaždé ověnčeni gloriolou vítězství.
Ačkoliv se nám dařilo, neusněme na vavřínech, ke zlepšování je toho stále dost a dost. Navíc jsme hráli v B skupině, i když to byl vzhledem k většímu počtu nováčků pochopitelné.
Díky všem, kteří nás při turnaji podporovali!
Turnaj v Přelouči byl ve znamení zimy. Setkáváme se na nádraží Libeň a po tklivém loučení dětí s rodiči nasedáme do vlaku. Cestou se kromě herní taktiky konstruktivně zaobíráme systémem rezervací a on line nákupem lístků Českých drah. Ve vlaku s námi cestuje i několik dalších rugby týmů a tak je cca po hodině cesty nádrží v Přelouči plné mladých sportovců.
Téměř předpisovým pochodem ve dvojstupu přicházíme na hřiště. Fouká ledový vichr a tak situaci vyhodnocujem v tom smyslu, že nebude-li to během turnaje nezbytně nutné, nebudem si polévat hlavy ledovou vodou, ani ve větší míře, respektive vůbec, polehávat na trávě.
Je nás dost na to, aby nám po přihlášení dvou mužstev do skupin A a B chyběli pouze dva hráči. A v tomto smyslu doufáme, že se moc zápasů nebude časově překrývat a nějakého toho medvěda si kolegiálně vypujčíme od právě odpočívajícího týmu.
Do zápasů se chlapci vrhli s tradiční chuti urvat, co se dá. Jenže ouha, co čert nechtěl, ostatní týmy na tom byly dost podobně a Pragovce jakoby zima moc sil nepřidala.
Ačkoliv jsme během hry mohli vidět mnoho povedených akcí, také jsme se dočkali spousty chyb a především ty se projevily na konečných výsledcích.
B tým kráčel od porážky k porážce a karta se v náš prospěch neobrátila ani jednou.
A týmu se vedlo o něco lépe, ale ani zde nebylo vše zcela optimální.
Jakoby smůly nebylo dost, byl v předposledním zápase ošklivě složen jeden z našich borců. Naštěstí nedošlo k žádnému zranění, RTG vyšetření dopadlo na výbornou, a všichni jsem si po této dobré zprávě na pondělním tréninku oddechli!
Cestou domů se jistě kdekomu hlavou honily chmury, které ještě umocnilo nepřehledé značení vagónů a menší lapálie s cestujícímu, kteří se zdráhali opustit námi téměř rezervovaná kupé. Kdosi naše svěřence (při prosazování práva na sedadla) dokonce pejorativně označil za mladé čutálisti, ale toto označení bylo důrazně odmítnuto!
Síla našeho týmu spočívá i v tom, že jsme nepodlehli černým myšlenkám, které následovaly po ne zrovna úspěšném turnaji. Takže výzva všem je jasná - vytrvat a radostně vpřed vykročit do dalších zápasů!
Sejdeme se v Rakovníku!
Radostně Vpřed a rugby zdar!
JeBe